První kvartál tohoto roku lámal rekordy v celé Evropě
Pandemie koronaviru ovlivnila vývoj ekonomiky i spotřebitelské chování v celé Evropě. Po pomalém startu na začátku tohoto roku měl COVID-19 dramatický dopad na maloobchodní prodeje rychloobrátkového zboží a první čtvrtletí skončilo s výrazným nominálním růstem o téměř 10 % v porovnání s prvním kvartálem minulého roku. Evropané se v únoru a březnu připravovali na restrikce panickým zásobováním se potravinami i drogistickým zbožím. A Česká republika nebyla výjimkou.
Z aktuálního reportu kvartální studie Nielsen Growth Reporter, která porovnává dynamiku evropského maloobchodního trhu FMCG, vyplývá, že v prvním čtvrtletí tohoto roku se maloobchodní spotřeba rychloobrátkového zboží na celoevropské úrovni ocitla ve výrazných pozitivních číslech. “Prodaný objem rychloobrátkového zboží narostl v porovnání se stejným obdobím roku 2019 o 7,5 %, což je nejvýraznější nárůst za poslední roky. V předchozích kvartálech roku 2019 jsme byli svědky spíše opačného trendu, kdy spotřeba v Evropě dokonce mírně klesala”, vysvětluje evropský kontext dynamiky maloobchodního trhu s rychloobrátkovým zbožím Karel Týra, generální ředitel společnosti Nielsen CZ&SK. „Tato zvýšená spotřeba se podepsala spolu s průměrným nárůstem cen o 2,2 % na téměř dvojciferném nominálním růstu (9,8 %), což pravděpodobně zůstane ještě nějakou dobu novým evropským rekordem.”
Z vybraných evropských zemí dosáhly nejvýraznějšího navýšení tržeb v průběhu prvních třech měsíců roku Maďarsko (17,7 %), Portugalsko (14,5 %), Řecko (13,2 %) a Irsko (12,3 %). Na opačné straně škály jsou s nejpomalejším nominálním růstem pod 7 % Dánsko (5,9 %), Spojené království (6 %) a Norsko (6,8 %). Česká republika se umístila s nominálním růstem 9,2 % těsně před evropským průměrem, čímž se neodlišuje dynamikou trhu od evropského trendu. Za růstem tržeb českých obchodníků je stejně jako v případě všech ostatních zemí především navýšení objemů (6,6 %), zatímco cenová hladina rychloobrátkového zboží se v České republice zvýšila v prvním čtvrtletí o 2,6 %.
První kvartál byl bezpochyby extrémně odlišný od předchozích let. Nestandardní situace změnila spotřebitelské chování, které se začalo měnit hlavně v únoru a následně v březnu spolu s přibývajícími opatřeními, kdy pracující i děti zůstávali doma a možnost stravování se rovněž omezilo z velké části jen na domov. Z analýzy elektronických pokladních dat společnosti Nielsen ve vybraných hypermarketech a supermarketech českého trhu vyplývá, že během korona-krize už máme za sebou vlny panických nákupů i následného uklidnění. Typickým obrazem březnových a dubnových prodejů bylo navýšení velikosti nákupního koše až o 40 % a zároveň výrazně menší počet návštěv v obchodech. Postupné uvolňování omezení pak ovlivnilo spotřebitelské chování v následujících týdnech. Optický výkyv ve třetím a čtvrtém dubnovém týdnu je zapříčiněný posunem Velikonoc v roce 2020 o týden dříve. To způsobilo skokové zpomalení a následné zrychlení tempa růstu tržeb, což je přirozeným projevem u každoročního posunu velikonočních svátků.
Už koncem dubna jsme sledovali zmenšení velikosti nákupních košů oproti předchozím měsícům a v květnu jsme za průměrný nákup zaplatili už „jen“ o čtvrtinu víc než před rokem. Frekvence nákupů se též postupně stabilizuje, i když je stále o 10 až 15 % nižší v porovnání s minulým rokem. Tržby řetězců už nedosahují takových výrazných výkyvů, které zaznamenávaly od konce února do dubna tohoto roku. Stále se však zdržujeme doma více než před rokem, více vaříme a také limitace ve stravování mimo domov ovlivňují výši tržeb v maloobchodě – ty byly v květnových týdnech o 7 % až 13 % vyšší než minulý rok a zdá se, že se stabilizovaly. Následující trend vývoje v maloobchodě bude záviset na více faktorech – kromě situace s pandemií a uvolňováním zavedených opatření také na počasí, jelikož v letních měsících právě sezónní kategorie výrazně ovlivňují maloobchodní tržby.
Zdroj: Nielsen, foto: pixabay.com