Venkovské prodejny se daří digitalizovat, v malých prodejnách platí kartou více zákazníků než je celostátní průměr

Podle dat karetních společností platí kartou celkově v maloobchodě  v průměru 44 % zákazníků. V menších prodejnách, které jsou situovány zejména na venkově, je to ještě o několik procent více a průměr se pohybuje kolem 50 %. Vyplývá to z ankety mezi členy Asociace českého tradičního obchodu (AČTO), která reprezentuje více než 7000 prodejen a zahrnuje mimo jiné sítě CBA, COOP, Enapo, Bala, Eso Market, Partner nebo Brněnka. Podle AČTO rozšiřování moderních platebních metod a tedy i služeb ve venkovských oblastech výrazně napomohl projekt „Česko platí kartou“ iniciovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO). AČTO vítá prodloužení projektu do roku 2025, zároveň však upozorňuje, že je třeba se věnovat i zvyšování digitální gramotnosti.

 Bezhotovostní platby jsou dnes každodenní realitou i ve venkovských prodejnách. Rozšiřování používání platebních karet přináší kromě jednoduššího nakupování i možnost zavádění nových služeb. V návaznosti na širší využívání platebních karet mohou prodejny v obcích nabízet i takové služby jako je cashback, vznikají automatické prodejny, venkovské obchody mohou fungovat i jako výdejny eshopů a nabízet tak širší škálu zboží. Díky širšímu využívání platebních karet nemusí zákazníci také kvůli řadě služeb složitě cestovat. „V rámci nezávislého trhu ještě nedosahujeme takového poměru plateb kartou, jaký je obvyklý třeba ve velkých nadnárodních řetězcích, kde platí kartou kolem 70 % zákazníků, situace se však poměrně rychle mění. Rozšiřování využívání platebních karet je z pohledu kvality života pro venkov možná ještě důležitější než pro města. Zatímco totiž ve městech vždy existují v rámci služeb různé alternativy a pro obyvatele města není problém si třeba vybrat hotovost v bance či si nakoupit o víkendu, na venkově taková alternativa bez využívání platební karty často neexistuje,“ vysvětluje Pavel Březina, předseda AČTO. Cashback, tedy výběr hotovosti na pokladně v obchodě, je typickým příkladem takové služby. V běžném životě je totiž stále hotovost v mnoha případech nenahraditelná a díky tomu, že hotovost si lze vybrat jednoduše i ve vesnickém obchodě odpadá pro obyvatele menších obcí nutnost složitého cestování k bankomatu či dokonce do banky. Dalším příkladem jsou automatické prodejny rozšiřující nabídku otevírací doby na 24 hodin denně a 7 dní v týdnu. Ty provozuje zejména síť COOP a v letošním roce se automatické prodejny otevíraly hlavně v menších městech. V roce 2023 však COOP plánuje zahájit jejich provoz i na vesnicích.

Rozvoj bezhotovostních plateb podpořil projekt „Česko platí kartou“, do kterého je zapojena řada partnerů jakou jsou banky či vydavatelé platebních karet. V rámci projektu získávají obchodníci možnost využívat platební terminál či platební bránu na dobu 6 měsíců zdarma. Podle statistik MPO bylo poskytnuto téměř 24 000 platebních terminálů a 2000 platebních bran. MPO rozhodlo nedávno, že projekt bude pokračovat až do března 2025.

„Karetní společnosti vidí v menších prodejnách stále velký potenciál a je proto skvělé, že projekt podporují. Kromě samotného vytváření technických podmínek pro širší využívání platebních karet bude potřeba také vyšší míra edukace mezi částí obyvatelstva. To se týká zejména starších občanů. Na mnoha místech řada tradičních poskytovatelů  služeb v obcích zanikla. Příkladem jsou třeba pošty.

Pokud se nepodaří rozšiřovat digitální gramotnost, bude pro část obyvatel v obcích mnoho služeb nedostupných,“ vysvětluje Pavel Březina a dodává, že i v tomto směru by se mělo uvažovat o nějaké formě veřejné podpory.