Papírové účtenky místo elektronické evidence tržeb
S účinností od 1. května 2020 dojde k náběhu třetí a čtvrté fáze evidence tržeb u většiny činností, které dosud této povinnosti nepodléhaly. Někteří podnikatelé si však mohou od 1. února 2020 zažádat o tzv. zvláštní režim evidence tržeb. Žádosti vyřizuje příslušný finanční úřad, který současně vydává povolení.
Smysl zvláštního režimu evidence tržeb
„Pro určitou skupinu podnikatelů bude zvláštní režim evidence tržeb vítaná úleva, protože jim opadnou starosti s nákupem pokladny, tiskárny nebo zajištěním stálého internetového připojení. Evidenční povinnost k daním budou plnit v konvenční papírové podobě. To prakticky znamená, že budou vystavovat účtenky zákazníkům a uchovávat jejich stejnopisy. Za každé čtvrtletí pak správci daně podají oznámení o evidovaných tržbách. Podnikatelé mohou začít evidovat své tržby tímto způsobem od 1. května 2020. Nejsem si jistý, zda zvláštní režim evidence tržeb je optimální varianta, protože je administrativně náročná. I přesto je pravděpodobné, že si ji mnoho podnikatelů zvolí,“ říká Petr Linx z poradenské společnosti BDO a specialista na EET.
Jaké podmínky musí podnikatelé splňovat
Daňový specialista připomíná, že zvláštní režim evidence tržeb je určen spíše pro menší podnikatele, kteří nejsou plátci DPH a nemají více než dva zaměstnance. „Omezení se týká i jejich příjmů z evidovaných tržeb, které nemohou být za čtyři bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí vyšší než 600 tisíc korun. Stejnou částku nesmí přesáhnout ani předpokládaná výše příjmů v následujících dvanácti měsících,“ upřesňuje Petr Linx z poradenské společnosti BDO.
Přísné rozsudky sporů o výši pokut za porušení zákona o evidenci tržeb
Daňový specialista na závěr zasazuje povinnost evidovat tržby do kontextu nedávných rozsudků Nejvyššího správního soudu. Jde převážně o spory o výši pokut za porušení zákona o evidenci tržeb. „Nejvyšší správní soud, jak se zatím zdá, bude držet přísný režim udělování pokut správcem daně. V nedávném rozsudku se nezastal podnikatele, který při kontrole nevystavil v prodejně pečiva účtenku při kontrolním nákupu za 10 korun za prodaný koláček. Za tento prohřešek si podnikatel vysloužil pokutu 6.500 korun, byť v předchozím rozhodnutí Krajský soud v Ostravě pokutu snížil na částku jeden tisíc korun,“ uzavírá Petr Linx z poradenské společnosti BDO.
Zdroj a foto: BDO