Oblíbená francouzská bageta byla objevena před 100 lety

K francouzské kuchyni bezpochyby patří typické sýry nebo víno s nezaměnitelnou chutí. Tradiční sezónní pokrmy představují také vánoční šneci či žabí stehýnka servírovaná o vánočních svátcích. Co k zemi galského kohouta však neodmyslitelně patří je francouzská bageta. Podává se téměř ke všem pokrmům a je výjimečná především svou texturou a nezaměnitelnou jemnou chutí. Oblibě se těší po celém světě.

Francouzská bageta tak, jak ji dnes známe má křupavý povrch, ale po zakousnutí uspokojí měkkým vnitřkem. Má jemnou chuť, která skvěle doplní jak sladké, tak slané jídlo, avšak výborná je i sama o sobě. Od ostatních druhů pečiva se liší svým tvarem, podélnými řezy, dobře vypečenou zlatavou kůrkou a velmi jemnou porézní střídkou.

Kromě tradiční francouzské bagety nalezneme dnes v pekárnách a obchodech další druhy, které se liší v závislosti na použité mouce. V souladu s trendy zdravého životního stylu jsou to například bagety z celozrnné žitné mouky, z cereální mouky nebo s obsahem nejrůznějších semínek. „V posledních letech je i v našem oboru znát touha zákazníků zkoušet nové chutě. V našich vlastních pekárnách nabízíme kromě světlých baget také bagetu sedmizrnnou, rustikální s pohankou nebo kornbagetu, která je druhou nejprodávanější hned po tradiční světlé bagetě. Naposledy jsme do nabídky zařadili bagetu celozrnnou se slunečnicovým semínkem, kterou pečeme z vlastního těsta,“ uvádí Václav Bozděch, který se stará o vývoj a výrobu vlastní značky pečiva v obchodech Albert. Výjimkou nejsou ani bagety na sladký způsob, do kterých se přidávají například vlašské ořechy.

Kde se francouzská bageta objevila a kdo měl možnost ji ochutnat jako první?

Poválečné omezení provozu francouzských pekáren

V době před první světovou válkou byly ve Francii populární klasické chleby, podobné těm, které známe dnes. Jejich příprava byla pro pekaře již zajetou rutinou, která ovšem vyžadovala specifický postup. Těsto se zadělávalo večer, přes noc několik hodin kynulo a nad ránem jej pekaři vkládali do pecí, aby bylo hotové pečivo připravené mezi šestou a sedmou hodinou, kdy lidé začínali chodit do práce.

Zlom přišel po válce, kdy byla země podobně jako zbytek světa v těžké ekonomické situaci, a vláda se tak rozhodla omezit provoz pekáren v nočních hodinách. Ty musely mít zavřeno mezi desátou hodinou večerní a čtvrtou hodinou ranní, což jim znemožňovalo dodržet postup pro přípravu tradičního pecnu chleba. Píše se tak rok 1920, kdy se pařížští pekaři rozhodli využít technologie parní trouby, kterou již několik let disponovali a vytvořili jedinečné pečivo s křupavou kůrkou, které bylo díky svému složení a postupu přípravy hotové k prodeji maximálně do tří hodin. Vznikla tak ikonická francouzská bageta s typickým tvarem, o němž se traduje, že byl zvolen z důvodu, aby se zemědělcům, kteří v té době patřili mezi nejčastější zákazníky, dobře nosil pod ramenem. Pařížané si bagetu zamilovali a netrvalo dlouho, než se její popularita rozšířila po celé Francii. Dnes patří mezi nejoblíbenější druhy pečiva po celém světě.

Zdroj a foto: Albert Česká republika