Anketa k nastalé situaci v ČR – Petr Olša, Iceland

Aktuální situace v České republice není lehká jak pro lidi, tak i pro firmy nebo podnikatele. V této nové anketě našeho portálu Mistoprodeje.cz oslovujeme retailové odborníky z řad značek, řetězců, médií, výrobců POS produktů a realizátorů s cílem zjistit jejích aktuální situaci, potřeby a také i vyhlídky do budoucna.

V šestém dílu této ankety jsme oslovili pana Petra Olšu, který zastává pozici Managing Directora ve společnosti Iceland Czech, a.s.

1. Jaké jsou okamžité dopady současných antivirových restrikcí na Vaší firmu a Vás osobně a čím se momentálně zabýváte/potýkáte nejvíce?

Koronavirová doba nám přinesla celou řadu nových výzev. V posledních týdnech se prudce zvýšil zájem zákazníků o potravinářské a drogistické zboží. Museli jsme zajistit podstatně vyšší objemy dodávek, sehnat nedostatkové položky, změnit nastavení směn, zajistit brigádníky, motivovat naše zaměstnance. Zvýšily se však některé náklady. Kromě mezd – v důsledku většího počtu odpracovaných hodin a přesčasů – to byly zejména náklady na nákup dezinfekce, mnohem častější úklid, ochranné pracovní pomůcky a další. Posílili jsme komunikaci vůči zaměstnancům i zákazníkům. K pokladnám montujeme provizorní plexiskla, abychom aspoň částečně ochránili naše pokladní. Zhoršily se bohužel pracovní podmínky. Zaměstnancům prodejen se v ochranných rouškách hůře pracuje i mluví. Obchodní partneři jsou velmi často na „home office“, což i v době moderních komunikačních technologií komplikuje spolupráci a efektivní jednání.

2. Co by Vám v současné situaci nejvíce pomohlo?

Zlobíme se na stát, že nejen nezajistil včas alespoň základní zásobu ochranných prostředků, ale navíc ani při opožděné distribuci neupřednostnil zaměstnance v obchodě. Přitom je zjevné, že právě prodavači a pokladní jsou nyní v první linii. V této fázi epidemie lidé daleko více přicházejí do obchodů než kamkoliv jinam. Spousta úřadů, ale i zdravotnických zařízení, podstatně omezila provoz. Nemocnice v podstatě stále ještě čekají na infikované pacienty, zatímco do prodejen lidé přicházejí po tisících. Domnívám se, že pokladní je nyní vystavena riziku kapénkové nákazy o stovky procent více než lékař nebo zdravotní sestra. Jsme rádi, že jsme prostřednictvím SOCR dodatečně dostali alespoň několik málo kusů roušek pro každého zaměstnance, stačí to ovšem asi jen na 5 dní. Naštěstí jsme díky svým kontaktům a šikovnosti sehnali dostatečné množství ochranných prostředků sami, takže jsme získali náskok a jsme už zajištěni na několik týdnů. Dezinfekční prostředky jsme nakoupili dokonce už v únoru. Škoda, že takto dopředu neuvažovala vláda.

3. Jaký očekáváte vývoj na Vašem trhu a u Vás ve firmě do konce roku?

Neumím situaci odhadnout, ale vždy se připravujeme na více alternativ. Negativně nás může zasáhnout kulminace nákupní horečky a epidemie ve Velké Británii, protože jako britský řetězec jsme z větší části závislí na nákupu zboží ze Spojeného království. Dá se čekat, že tam budou některé položky chybět a pak budou nedostatkové i u nás. Jako potravinářský obchod máme ale výhodu konstantního zájmu zákazníků o nákup jídla a pití, takže předpokládáme, že se během příštích dní vrátíme ke standardním tržbám a k našim rozvojovým plánům na rok 2020.

4. Kde vidíte prioritu pro zmenšení ekonomických dopadů současných restrikcí?

Netroufám si hodnotit, co by pomohlo české ekonomice a jednotlivým podnikatelům. Spíše než aktuální máme dlouhodobé problémy s tím, že stát nedostatečně ochraňuje menší firmy včetně menších obchodních společností, jako je zatím Iceland. Například je mimořádně těžké dostat se do lukrativních lokalit. Téměř vždy narážíme na smluvní exkluzivitu, kdy si silný konkurent s majitelem nemovitosti dohodne dlouhodobý monopol, takže jiný – menší – obchod s potravinami prostě nedovolí otevřít. Domníváme se, že je to nefér a že by to měl stát tyto praktiky znemožnit. Podobě je to s nákupem zboží z místních zdrojů, kdy silné obchodní řetězce dostávají neskutečně vysoká zvýhodnění od svých dodavatelů, ať už ve formě slev na zboží, „regálovného“ v různých podobách, obrovské poplatky za zobrazení zboží v reklamním letáku, příspěvky na akční položky a tak dále. My si musíme všechny slevy na zboží, tisk a distribuci letáků zaplatit ze svého. Opravdu to není fér.

Zdroj a koláž: redakce, foto: Iceland a pixabay.com