Rozhovor měsíce 6/2023 Dušan Mlynarčík: „Kvalitní řemeslo je základ.“

V soutěži Visa Czech Top Shop, která je českou obdobou Michelinských hvězd u restaurací, získala celkové třetí místo za rok 2022 reprezentační prodejna šperků JK Jitka Kudláčková. Prodejna se nachází v budově Filadelfie v BB Centru v pražské Michli. Kromě snubních a zásnubních prstenů jsou tu ke spatření autorské šperky, originální kolekce nebo vybrané značky hodinek. Za značkou JK Jitka Kudláčková stojí manželský pár Jitka Kudláčková Mlynarčíková a Dušan Mlynarčík.

S Jitkou Kudláčkovou se Dušan Mlynarčík poznal na začátku devadesátých let. V té době provozoval vlastní restauraci, měl za sebou jedno nevydařené manželství a syna Dušana juniora, ona toužila vyrazit do světa, a tak sama odcestovala do Venezuely. Jejich plán byl, že tam za ní po nějaké době Dušan přijede a začnou tam společný život. Jitka ve Venezuele pracovala pro italskou klenotnici, která tam provozovala prestižní obchod, a zblízka tak poznala kvalitní drahokamy a polodrahokamy, o kterých si v socialistickém Československu mohla nechat jenom zdát. Z plánu na společný život v Jižní Americe ale sešlo, protože se začínal politicky prosazovat Hugo Chávez a Jitka na vlastní kůži zažila hrozby, které s novým režimem přicházely.

Když se Jitka vrátila, zařídila si vlastní malou dílničku a klienti se rekrutovali hlavně ze známých a z hostů a personálu Dušanovy restaurace. Dušan vzpomíná, že se v té době od Jitky naučil něco ze zlatnického řemesla. A protože zakázek přibývalo, rozhodli se, že si otevřou vlastní obchod. S provozem obchodu neměli žádné zkušenosti, a tak si nijak detailně nezjišťovali vhodnost lokality a využili nabídky v Husitské ulici. Ač jde o poměrně frekventované místo, skladba náhodných zákazníků nebyla právě ideální. Jitka s Dušanem těžili z klientely, kterou získali v předchozí době a která si za nimi cestu našla. Důležité ovšem je, že v Husitské ulici vznikl koncept propojení prodejny s výrobou. Za dvěmi zlatnickými stoly seděla Jitka a její kolegyně Bohdana Kašparová a vyráběly šperky, které daly základ pozdější značce JK Jitka Kudláčková.

„Asi po roce za námi přišel majitel činžáku v Seifertově ulici a nabídl nám, abychom se přestěhovali k němu. Byl to obchod u stanice tramvaje a tam jsme najednou zažili, co to znamená zájem lidí. Chodila k nám spousta nových zákazníků, nabírali jsme zaměstnance a začali se chovat víc byznysově,“ vzpomíná Dušan Mlynarčík na rok 1998, kdy se jim zároveň narodil syn Filip. A protože se jim v obchodě dařilo, otevřeli si další prodejnu ve Slovanském domě, odkud po dvou letech zamířili do obchodního centra v Paláci Flora, kde působili dlouhých čtrnáct let. Od samého počátku, kdy otevřeli první obchod s výrobou, se Jitka Kudláčková zaměřovala na autorské šperky, mezi nimiž převažovaly zásnubní a snubní prsteny. V roce 2003 pak představila první ucelenou kolekci zásnubních a snubních prstenů s názvem Tolerance. Od té chvíle už vždy rozřazovala šperky do kolekcí podle původního nápadu designéra nebo podle jejich určení. Klienti šperkařství Jitky Kudláčkové se od té doby na každou novou kolekci těší a Jitka s radostí navrhuje nové šperky. V roce 2009 přicházejí do firmy lidé ze světa – David G. Hrubec z USA a Vardan Nazaryan z Arménie. Designér David Hrubec ve firmě pracuje dodnes. V témže roce spatřila světlo světa kolekce věnovaná všem vizionářům, která ztvárňovala ženský pohled na oblohu a vesmír s názvem Viva Vision. Kolekce zaznamenala obrovský úspěch mezi klienty značky, možná i proto, že měla limitovaný počet.

Zlomový okamžik v historii značky nastal s otevřením budovy Filadelfie v BB Centru v Praze 4 Michli. V přízemí budovy se nachází reprezentativní prodejna, na níž navazuje zázemí, kde je soustředěna výroba šperků. Osvědčený koncept dostal nové rozměry a zákazníci prostor, kde se dá pohodlně zaparkovat nebo dojít ze stanice MHD. Začala nová kapitola úspěšné značky JK Jitka Kudláčková, která trvá dodnes. Co přinesla Jitka Kudláčková do designu a výroby šperků, to vyvážil Dušan Mlynarčík v otázce obchodu a marketingu. A protože se s Dušanem osobně známe už několik let a tykáme si, tak si dovolím tykat mu i v tomto rozhovoru.

Dušane, proč jsi od začátku prosazoval koncept obchodu spojenému s výrobou?

Protože propojení obchodu s výrobou přináší jednu velkou výhodu, a tou je individuální servis zákazníkovi. Zákazník může přímo na místě konzultovat své přání se zlatníkem nebo když je náhodou nějaký problém, tak ho můžeš rychle vyřešit. Tím jsme se odlišovali od ostatních klenotníků a to nám také přinášelo nové zákazníky. Ta výhoda vlastní výroby je obrovská a myslím si, že i díky tomu jsme úspěšní.

A stačí vám jedna prodejna? Neuvažoval jsi o vlastní síti obchodů?

Síť obchodů znamená jednak velké investice a jednak nemáš nad vším úplnou kontrolu. A vyrábět pro síť obchodů by znamenalo masovou výrobu a ztrátu toho individuálního přístupu. Já jsem si během let uvědomil, že síť obchodů nechci, protože se chci s našimi klienty potkávat osobně. I když dneska už s dvaceti zaměstnanci nejsme úplně malá firma, tak přesto pořád prosazujeme osobní přístup.

Byť tohle místo má své výhody, přesto mám pocit, že jste trochu stranou.

Značka JK Jitka Kudláčková je už natolik zavedená, že si to může dovolit. My jsme to poznali už v té Seifertově ulici, kam za námi jezdili zákazníci ze široka daleka. Kdo chtěl naše šperky, tak za námi dojel. Tady ve Filadelfii jsme měli jednu obrovskou výhodu, že jsme ten obchod připravovali už během výstavby budovy, takže tu máme vše přesně tak, jak jsme chtěli.

Počkej, vy jste už během výstavby věděli, že tady budete?

Vzhledem k tomu, že se dobře znám s Radimem Passerem, majitelem Passer Investu, tak jsem věděl o projektu Filadelfie a dohodli jsme se, že si tady otevřu reprezentativní prodejnu s výrobou. Passer mě pak seznámil s lidmi z architektonického studia DAM, které navrhovalo Filadelfii, hlavně tedy s Petrem Šedivým. Ten nám pak navrhoval i naši prodejnu, aby nějak rezonovala s celou budovou. Proto v prodejně vidíš podobné prvky jako má budova. Petrovi se povedlo, že i po patnácti letech je naše prodejna designově hezká. Použil třeba dřevěné desky, kterých jsem se bál, protože jsem nechtěl, aby to vypadalo jako nějaká socialistická zasedačka, ale je to skvělé. Nebo si poradil s detaily jako je otevírání vitrín. Vzadu máme salonek pro klienty, odkud vidíš přímo do výroby, to jsou všechno věci, které klienti ocení a dodnes to zaujme. Mám velkou radost, že se to tehdy povedlo, že jsme celým designem našeho konceptu trochu předběhli dobu a že to pořád funguje. S Petrem a ještě s architektem Janem Holnou jsme se postupně skamarádili, takže jakoukoli změnu, kterou plánujeme, konzultujeme s architektem.

Jak vnímáš třetí místo Visa Czech Top Shop 2022?

Moc mě to potěšilo. Ten výběr byl hodně přísný, porota hodnotila zajímavé koncepty, takže mám radost, že i po těch letech, kdy jsme tenhle koncept vymýšleli, je pořád úspěšný. Porota také zjišťovala, jaký máme přístup ke klientům a líbilo se jim, že konzultujeme vše potřebné přímo v prodejně, kam přijde třeba i zlatník, aby přímo s klientem dohodl, co potřebuje. Pro mě je to důkaz, že naše myšlenka, kterou jsme na začátku s Jitkou měli, je realizovatelná a funkční i dnes.

Mně se líbí, jak v internetové době je vlastně tvůj koncept nenahraditelný.

Tak samozřejmě se internetu nevyhýbáme. První internetové stránky jsem si dokonce udělal sám. Byly jednoduché, jenom kdo jsme, co děláme a podobně, první e-shop nám pak vytvořil syn Dušan. V době, kdy platila proticovidová opatření, se ukázal jako neocenitelný prodejní nástroj, díky němu jsme mohli fungovat dál. Celý obrat, který jsme předtím dělali fyzicky na prodejně, najednou prošel e-shopem. Na tom bylo vidět, že lidi jdou za značkou, jinak dneska proběhne přes e-shop tak deset procent přímých nákupů. V současnosti náš e-shop slouží hodně jako virtuální výkladní skříň, kdy si lidé prohlédnou sortiment, ujasní si, co chtějí, a pak přijdou k nám do prodejny a objednají si to nebo si to nechají vyrobit podle svých představ. Protože nechceme otevírat další obchody, ale chceme samozřejmě prodávat víc, tak vidíme, že díky internetu můžeme bez problémů oslovit lidi v různých místech Čech a ty běžnější šperky takhle prodávat. Viděl jsem i aplikaci, kdy si vybereš šperk, třeba náušnice, a ona ti ukáže, jak budou vypadat přímo na tobě. Tohle je budoucnost, ale myslím si, že pro našeho zákazníka zůstane prodejna nepostradatelná. Stejně tak jako jsme si udrželi tradici vydávání tištěného každoročního katalogu, který zasíláme klientům.

Jak mi to popisuješ, tak to vypadá, že máš od začátku všechno dokonale promyšlené. Kde jsi sbíral zkušenosti?

Nemám žádnou ekonomku, nic, takže jsem se musel všechno učit za běhu.

Hodně mi dala střední v Panské, to byla docela drsná škola. Hned od prváku na nás šli s integrálama, měli jsme deskriptivní geometrii, strojařinu… Na tom má zásluhu moje matka, protože já jsem chtěl jít původně na nějaké řemeslo, protože mě vždycky hodně bavilo dělat rukama. Ale protože jsem se dobře učil, tak si prosadila, že půjdu na dobrou střední školu. Dneska jsem za to rád, díky technickému vnímání, které tam odtud mám, umím rozeznat kvalitu, znám technologie výroby, a i když nejsem zlatník, umím všechno propojit. Jinak vše ostatní jsem se učil průběžně, hodně kontaktů jsem navázal například v Prague Bussiness Clubu, jehož jsem byl členem. Později jsme s několika dalšími lidmi z klubu založili Vision Business Club, protože jsme chtěli trochu jinou platformu setkávání. To klubové prostředí je velmi zajímavé, jednak tam potkáš lidi z byznysu a jednak tam zveme další zajímavé lidi. Takže i tam získávám zkušenosti a dobré rady. Teď například dostudovávám ještě MBA, abych měl byznysovější vnímání některých věcí.

Jak jsou důležití lidé, které zaměstnáváš?

Hodně. Bez nich by to nešlo. Máme v týmu špičkové lidi ze světa. Třeba David Hrubec strávil pětatřicet let v Americe, má světovou cenu za design. Tihle lidé nám do firmy přinesli nové technologie, například využití 3D modelů z vosku, tím si hodně pomůžeš. 3D technologie se v našem oboru používá už více než dvacet let, kdy si polotovar vytiskneš z plastu a metodou ztraceného vosku to pak odliješ. Ale není to jen technologie, je to i design. Na tom si zakládáme, že vyrábíme autorské kolekce. Kromě Davida Hrubce u nás navrhuje i Pepa Kozák a další kolegové. Mě práce s lidmi baví a vnímám, že potřebujeme dělat jak s mladými lidmi, tak s těmi zkušenými. Nám funguje strategie, že v našem týmu jsou všechny generace a už vím, že si musíme lidi i vychovávat. Než začne člověk být dobrý zlatník, tak to trvá roky. A dobrý zlatník ještě neznamená, že umí designovat. Stejně tak kolegyně, které jsou na prodejně, tak to nejsou jenom prodavačky, ale jsou to dámy, které vědí vše o kamenech, o technologiích, a jsou schopné to před zákazníkem odprezentovat a sjednat zakázku. No a když jde o něco náročnějšího, tak máme výhodu toho našeho konceptu, že přijde někdo z dílny a může to konzultovat přímo se zákazníkem.

Kolik toho zvládnete za rok vyrobit?

My ročně vyrobíme zhruba tři tisíce šperků. Běžně děláme snubní prsteny, zásnubní prsteny, kolekce s nějakou myšlenkou, a kromě těchto šperků vyrábíme ještě investiční sady, u nichž je výjimečný design a hodně kvalitní řemeslo. Tohle všechno dohromady pak funguje v tom smyslu, že nemusíš každý rok představovat nové kolekce, že můžeš čerpat z klasického designu a že můžeš klientům nabízet produkty, které jsou na velmi vysoké úrovni profesní i nápadů. Pak ještě děláme na zakázku, kdy klient má nějaké specifické přání, takže jsme už vyráběli různé sochy, stříbrné a zlaté šachy, nebo jsme třeba upravovali vlastní kolekci. Prostě privátní zakázky pro movité klienty.

Co plánuješ do budoucna? Jak budeš rozvíjet firmu?

Teď právě jednáme s Passer Investem o pronájmu dalšího patra. Tady dole už je nám to malé, tak bychom se chtěli rozšířit ještě o takové studio, kam si budeme moci zvát klienty a kam přesuneme i část výroby. Na rozdíl od stávajícího prostoru tam je i denní světlo, které tady nahrazujeme speciálním osvětlením. V tom studiu chceme mít 3D tiskárnu, abychom mohli na místě modelovat to, co si klient přeje vyrobit, aby měl představu, jak to bude v reálu vypadat. Zkrátka jdeme s dobou a zavádíme nové technologie, které kombinujeme s kvalitním řemeslem. To řemeslo tam musí být vždycky, protože to je základ.

Jitka Kudláčková (1968) je vyučená zlatnice, která začínala ještě v socialistickém družstvu Soluna. Po zkušenostech ve Venezuele si otevřela vlastní zlatnickou dílnu. Její dílna se s přibývající klientelou postupně zvětšovala a Jitka stejně postupně rozšiřovala sortiment o autorské šperky a kolekce. Ve spolupráci s Dušanem Mlynarčíkem vybudovali silnou a vyhledávanou šperkařskou značku. V současné době se Jitka z byznysu stáhla a věnuje se vlastním aktivitám.

Dušan Mlynarčík (1970) vystudoval Střední průmyslovou školu spojové techniky v Panské ulici v Praze. Když byl malý, maminka mu koupila knížku Drahé kameny kolem nás, která ho doslova uhranula. Podnikat začínal provozováním restaurací a souběžně s tím pomáhal Jitce s vedením obchodu. Zlatnictví a šperky ho uchvátily natolik, že se už patnáct let věnuje výhradně budování a rozvíjení značky JK Jitka Kudláčková.

autor rozhovoru: Jiří Roth

fotograf: Michal Linhart, reklamní agentura Mellow