Všechno, co jste kdy chtěli vědět o nakupování…

Zhruba polovina nákupního koše Čechů (51 %), ale i Slováků (48 %) obsahuje čerstvé potraviny, tedy ovoce, zeleninu, maso a výrobky z něj, pečivo, mléčné výrobky a vejce. Další významnou položkou jsou nápoje (sem patří i káva a alkoholické nápoje), které mají u Čechů i Slováků 16procentní podíl. Zbylé místo v košíku patří mimo jiné cukrovinkám a slaným pochutinám a čísla ukazují, že mlsnější jsou Slováci – v jejich koši patří této položce 9 procent, zatímco u Čechů je to 7 procent.

V nákupním košíku samozřejmě nechybí ani polotovary (v Česku i na Slovensku 6 %), základní potraviny jako třeba mouka, rýže, tuky (ČR 4 %, SR 6 %) a drogistické zboží (po 8 %). Zbylých 8 a na Slovensku 7 procent spadá do kategorie ostatní.

Čerstvé potraviny pod lupou

Kategorie čerstvých potravin je poměrně široká a nákupnímu koši dominuje. Když se podíváme na údaje GfK trochu blíž, zjistíme, že tady nakupujeme nejvíc mléčné a masné výrobky. V kategorii čerstvých potravin patří mléčným výrobkům třetinový podíl, u Slováků je to dokonce 34 procent, u Čechů 31 procent, to samé platí pro masné výrobky (u nás také 31 %, u Slováku o procento méně). Lichotivě nepůsobí fakt, že 55 procent z kategorie maso a masné výrobky patří salámům a klobáskám, 20 procent vepřovému, 19 procent drůbežímu a 6 procent hovězímu. Ryby se do koše Čechů a ani Slováků už nevešly. Dietologové zřejmě zapláčou i nad dalšími čísly, která odhaluje nákupní koš Čecha: 19 procent v kategorii čerstvých potravin patří pečivu, pouhých 9 procent zelenině a 7 procent ovoci.

Graf ukazuje, za co při nákupu rychloobrátkového zboží nejvíc utrácíme. Je to maso a výrobky z něj, mléčné výrobky a pečivo. Nezanedbatelná část z rozpočtů domácností jde i na alkohol a cukrovinky.

Jak často a za kolik

Češi vyráží na nákupy trochu častěji než Slováci. Od ledna do června 2012 nakupovali Češi v průměru 143krát, Slováci 133krát. Češi nakupují častěji pečivo, maso a zeleninu, Slováci mléčné výrobky, sladkosti a základní potraviny. Za první půlrok zaplatila česká domácnost za jeden nákupní košík v průměru 180,50 Kč, zatímco slovenská domácnost 7,34 eura. Češi si daleko více než Slováci potrpí na nakupování v hypermarketech. V tomto formátu utrácíme v obou zemích nejvíce, až 36 procent českých domácností tady utratí největší část svých výdajů za potraviny a drogerii, na Slovensku má hypermarket jako hlavní nákupní místo 29 % domácností. Následují všechny další prodejní formáty jako supermarkety, diskonty a malé prodejny a svoje místo si poměrně úspěšně budují i specializované prodejny potravin (ty jsou hlavním nákupním místem pro 7 % českých domácností) a drogerie, lékárny a parfumerie (4 % českých domácností sem zajde utratit největší část peněz za potraviny a drogerii).

Projekt GfK přináší i odpověď na otázku, do jaké míry jsme citliví na různé akční nabídky a slevové akce. Za první pololetí letošního roku bylo až 49 procent nákupů českých domácností realizováno v akci, na Slovensku to bylo 37 procent. Dlužno ale uvést, že Slováci jsou zase větší experti na nákupy privátních značek. Ty měly u našich sousedů 28procentní podíl v rámci celkových výdajů domácností, naopak v Česku to bylo jen 21 procent.

Do panelu GfK je zařazeno 2000 českých a 1500 slovenských domácností. Jsou vybírány podle geografických a sociodemografických kritérií tak, aby reprezentovaly celou populaci. Ještě v roce 2011 probíhal sběr dat prostřednictvím deníčkové metody, od ledna 2012 hrají ve sběru dat hlavní roli čárové kódy a skenery, kterými je vybavená každá sledovaná domácnost.