Obchod v ČR v roce 2011

TOP 10 Obchodníků má na českém trhu v posledních letech stálý tržní podíl 66 %. Zatímco míra koncentrace trhu ani struktura TOP 10 se prakticky nemění, dramaticky se proměňuje chování nakupujících. Aktuální přehled vývoje obchodu v České republice přináší v letošním roce společnost INCOMA GfK spolu s časopisem Zboží&Prodej.

TOP 10 obchodních skupin na českém trhu dosáhlo v roce 2011 úhrnných ročních tržeb 325 mld. Kč. Při započtení skupiny Coop, která je největším subjektem v segmentu menších samoobsluh (tedy v tzv. tradičním obchodě), jsou tyto tržby dokonce 351 mld. Kč. Na celkovém maloobchodě rychloobrátkovým zbožím má TOP 10 skupin podíl 66 % (včetně skupiny Coop je to 73 %). Tržby TOP 10 vzrostly meziročně o 4 %, ale na tržním podílu se to projevilo jen nepatrně – vzrostl jen o 0,6 %. Také ve struktuře obchodních firem nedošlo k zásadním změnám. Ve srovnání s léty 2004–2008, kdy docházelo každoročně k fúzím řetězců, jsou poslední tři roky obdobím stability, kdy sice přibývají nové prodejny, ale změny v pozici firem jsou jen mírné.
Největší obchodní skupinou roku 2011 zůstává Schwarz (zahrnující hypermarkety Kaufland a diskonty Lidl), následuje Rewe (supermarkety Billa a diskonty Penny Market).
Největší společností (tj. právním subjektem, firmou, která má v rámci ČR jednotné řízení) je Tesco Stores ČR – tato společnost také provozuje nejširší paletu obchodních formátů, od velkých hypermarketů Tesco Extra až po convenience prodejny Tesco Expres. Druhou největší společností je Ahold Czech Republic (hypermarkety a supermarkety Albert); Kaufland (braný jako samostatná společnost) následuje po Aholdu na třetím místě, i když s velmi těsným odstupem.
Na dalších místech žebříčku se objevují společnosti prodávající široký potravinářský a nepotravinářský sortiment: hypermarkety Globus ČR, velkoobchody Makro Cash & Carry ČR, hypermarkety i menší prodejny skupiny SPAR (Interspar, Spar, Spar Šumava).
Do TOP 10 patří i původně velkoobchodní společnost Geco Tabak, která však provozuje rozsáhlou síť prodejen Tabák-tisk, takže významný podíl na jejích výkonech má i činnost maloobchodní.
V TOP 10 mají své místo i dva nejsilnější řetězce v oblasti nepotravinářského sortimentu: nejsilnější síť hobbymarketů Obi a přední obchodník nábytkem IKEA. IKEA se o desáté místo dělí s velkoobchodní společností Peal (provozující také maloobchodní prodejny Don Pealo).
Samostatně je uvedena skupina Coop. Ta sice sdružuje větší počet spotřebních družstev a nemá tedy jednotnou vlastnickou strukturu, je však svým převažujícím obchodním formátem zásadní součástí českého maloobchodu. Přesto, že počet prodejen skupiny Coop neroste, udržuje si i v silné konkurenci ostatních řetězců tržby na pozoruhodně stabilní úrovni.

Koncentrace českého obchodu – vývoj podílu TOP 10 obchodních skupin na trhu rychloobrátkovým zbožím

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

pořadí je stanoveno podle hrubých tržeb r. 2011 (vč. DPH)
tržby jsou přepočítány z fiskálního na kalendářní rok
x = systém Coop nemá jednotnou vlastnickou strukturu, takže jeho pořadí není číslováno
*  =  odhad INCOMA GfK

Spotřebitelská nálada nebyla nikdy horší než na konci roku 2011

Relativně stabilní vývoj českých obchodních firem se však odehrává na pozadí turbulentních změn v nákupním chování českých zákazníků. Jak ukazují studie společnosti INCOMA GfK, prolíná se v roce 2011 několik krátkodobých, ale i dlouhodobých trendů.
Na jedné straně je zde silný vliv ekonomické krize, která se sice projevuje spíše v oblasti nákupní psychologie, zde však nákupní chování ovlivní nejvíc. Je varující skutečností, že „spotřebitelská nálada“ nebyla v posledních pěti letech nikdy horší než na konci roku 2011. Ani krize roku 2009 nedokázala tak ovlivnit nákupní chování jako souhrnný vliv ekonomického zpomalení, problémů eurozóny, rostoucích cen pohonných hmot a zvyšování DPH v druhé polovině roku 2011.
Obavy nakupujících z budoucnosti se potkávají i s dlouhodobými změnami chování – větším důrazem na kvalitu než kvantitu potravin a celkovou racionálností nákupních rozhodnutí. Není divu, že se stále zmenšují nákupní košíky, klesá ochota jezdit na nákupy autem a objem maloobchodu (tj. ve stálých cenách) klesá. Tyto změny zvlášť negativně dopadají na velké obchodní formáty, které operují s velkými nákupními koši a dojezdem nakupujících autem. Do jisté míry se na negativním vývoji podílí i rostoucí aktivita obchodníků – hlavně stále výraznější promoce. Nakupující na ně reagují velmi ochotně – podle údajů GfK Czech podíl promocí na celkových nákupech v druhé polovině roku 2011 opět vzrostl. To se projeví jak v celkových tržbách, tak zejména v proměně nákupního rozhodování. Akce (zejména komunikované přímo v prodejně, ale i letákové) se stávají jedním z nejsilnějších impulsů pro výběr výrobku i pro volbu prodejny.