Bedýnky a potraviny místních výrobců se vezou na vlně

Majitelka ekofarmy v Horních Ředicích Jitka Píchová se před lety stala v Pardubickém kraji průkopnicí v bedýnkování. Od té doby se hodně změnilo.
Třeba i to, že bedýnky plné zeleniny a dalších výpěstků se už staly pevnou součástí slovníku řady nakupujících. A lidem je nerozváží ani zdaleka jen tato farmářka.
„Lidé si dnes uvědomují cenu zdravých potravin,“ říká Píchová, která vozí objednané bio ovoce, bio zeleninu a bio bylinky každý týden do Pardubic a Chrudimi.

Fenomén bedýnek se prosazuje

Někteří malozemědělci však chtějí jen pěstovat, nehodlají objíždět trhy a utrácet za pohonné hmoty. Proto jsou rádi, když je starostí o distribuci úrody někdo zbaví. Významným mostem mezi nimi a zákazníky je na východě Pardubického kraje obchodní družstvo Konzum Ústí nad Orlicí, které farmáře přivádí k lidem přes bedýnky.
„V pondělí si objednáte bedýnku ovoce a zeleniny či masa a v pátek si ji vyzvednete připravenou s tím nejčerstvějším zbožím. Reagujeme sezonně. Mohli bychom nabízet produkty ze zahraničí, ale to neděláme,“ řekl vedoucí obchodní skupiny Konzumu Tomáš Pokorný.
Farmářské dny neboli nabídku čerstvého sezonního ovoce a zeleniny, farmářského masa a dalších lokálních výrobků přímo od místních farmářů a pěstitelů nabízí Konzum na téměř 100 odběrných místech. Takzvané přespolní družstvo si distribuci bedýnek zajišťuje samo.
U každého produktu má zájemce garanci původu ovoce a zeleniny, hovězího či skopového masa.

I jídlo může být součástí show

Toto tvrzení bude platit i nadcházející sobotu pro Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi na rodinné farmě Josefa Sotony v Trstěnici u Litomyšle. Pořadatel nabízí hudbu, tanec, koně, vodní hrátky, naučný program a také možnost zakoupení kvalitních výrobků a produktů z farem.
Slavnostmi chce propagovat české zemědělství a rodinám s dětmi ukázat, jak domácí hospodářství vůbec vypadá. Dalším důvodem je představit lidem jinou možnost nákupu čerstvých a kvalitních potravin, kterou je takzvaný prodej ze dvora.
Jídlo bylo tahákem show třeba i při nedávném gurmánském Apetit festivalu na pardubickém závodišti. Pořadatelé se zaměřili nejen na výborné muzikanty, ale hlavně na kuchařská esa typu Zdeňka Pohlreicha a pohodlnou degustaci či nákup pokrmů. A to včetně regionálních potravin na farmářském trhu.
Dorazilo úctyhodných 25 tisíc návštěvníků. Sobotní festival Moravskotřebovský bramborák či akce s názvem „Prasátko se už točí a pivo teče proudem“ příští pátek ve Vysokém Mýtě si své návštěvníky také jistě najdou.
Gastronomické slavnosti, hody i kuchařská show svědčí o tom, že se lidé čím dál víc zajímají o to, co jedí. A že spojení zábavy s propagací potravin je v kraji čím dál častější.

Lokální prodej přímo i přes internet

I proto se také objevují nové pokusy výrobců nabídnout své potraviny přímo. Důkazem toho je letos nová prodejna s názvem Český sedlák naproti Afi Paláci v Pardubicích, kde je možné si zakoupit regionální produkci farmářských potravin. A třeba i na místě ochutnat dříve, než se zákazník rozhodne objednat si uzeniny, pečivo, čerstvou zeleninu či mléčné výrobky přes internet.
 „Svým zákazníkům nabízíme farmářský trh vlastně u nich doma. Společnost Český sedlák výrobek vlastní dopravou dostane k zákazníkovi,“ řekl zakladatel obecně prospěšné společnosti Český sedlák David Novák.
Zákazníci tak vědí, z kterého pole či jatek objednaná potravina pochází. A když se nemohou o její kvalitě nejdřív přesvědčit v počítači, mohou si její chuť vyzkoušet v prodejně na Masarykově náměstí.

Značkování pochutinám pomáhá

Dalším rysem doby je značkování regionálních chutí, k popularitě gastronomie přispívá vedle Klasy čím dál větší počet dalších udělovaných ocenění. Nedávný Apetit festival se stal i dobrou příležitostí k veřejnému udělení už čtvrté sady prestižní značky Regionální potravina Pardubického kraje.
Za výjimečnou kvalitu a chuťové vlastnosti ji obdržely třeba tlačenka speciál od letohradské společnosti Bocus, Pernštýnská klobása firmy Uzeniny z Pardubic, tvarohová pomazánka z kravského mléka Marie Černilové z Licibořic na Chrudimsku či Choceňské pomazánkové máslo s houbami.
Pečeť kvality získal i Královský chléb společnosti Agro Vysočina Bystré u Poličky nebo hlinecká světlá patnáctka Rychtář Speciál. V kategorii „ostatní“ nejlépe uspěla kombinace medu květového pastového a květového lučního včelaře Pavla Valenty z Němčic pod Kunětickou horou.
 „Každý rok se producenti snaží přijít s novým výrobkem, hlavně v masné kategorii, tam máme největší zastoupení,“ řekl Vladimír Šabata ze společnosti Agrovenkov, která soutěž na Pardubicku spolupořádá.
Na stejném místě byly oceněny tři desítky výrobků označením Mls Pardubického kraje. Mezi nimi třeba borůvková kapsa z Vysokého Mýta, ovsenka z Rosic nebo babiččiny koláče z Bystrého, hlinecké Farmářské máslo, choceňský brusinkový jogurt, sloupnická tlačenka či horácká klobása z Letohradu.

Ideálem je uzavřený okruh

Český sedlák právě s řadou značkových výrobků počítá. „Snažíme se prodávat oceněné značky potravin. Ovšem značkových výrobců je v regionu málo, protože supermarkety vyčistily prostor, malovýrobci dlouho neměli šanci konečnou potravinu uplatnit a téměř zanikli. Važme si těch, kteří přežili a dokážou vyrobit tak, že lidem chutná,“ říká David Novák, jinak také majitel Statku Uhersko.
Ideálem výrobců je uzavřený okruh od výroby ke zpracování až k prodeji svých výrobků, s vynecháním obchodníků. Podobnou snahu má i Zemědělské družstvo Rosice nebo nové sdružení Česká farma a jeho zakladatel Milan Mandík, šéf společnosti Toro Vysoké Mýto.
„Značka má být zárukou prodeje kvalitních čerstvých českých potravin, zejména od prvovýrobců, kteří mají svoji výrobu pod kontrolou od vidlí po vidličku. Chceme, aby zákazník věděl, co za své peníze kupuje, a tím mohl přímo ovlivňovat své zdraví,“ dodal Milan Mandík.

Farmářské trhy se i přes krize drží

Farmářské trhy sice začínaly a někde i pokračují tím, že se na nich prodávaly polský med, bonbony z Turecka, sýry ze Šumavy a zelenina z jižní Moravy. Tam, kde vytrvaly, se však už na ně častěji soustřeďují pěstitelé a výrobci z nedaleké oblasti.
I v Pardubickém kraji si dokázaly postupně získávat oblibu – ovšem s výjimkami, jakými byly třeba již zrušené pardubické trhy u Ideonu či v pivovaru.
„Nevidím v tom sebespásnou variantu obchodování. Některé výrobky na těchto trzích skutečně nemají co dělat,“ říká předseda Zemědělského družstva Rosice na Chrudimsku Václav Blažek. Ale i potraviny vypěstované „za humny“ mají na trzích své místo. Kupující sice vědí, že takto vypěstovaná zelenina je může vyjít dráž než ta z obchodů, ale aspoň vědí, co jedí.