10/2023 Aleš Brix, Česká mincovna: „Mince jsou unikátní řemeslo.“

Kromě toho, že razí oběživo, tedy mince, které každý z nás tak dobře zná, soustředí se také na tvorbu a ražbu vlastních mincí a medailí, které slouží jako investice nebo jako hodnotný upomínkový předmět. Řeč je o České mincovně v Jablonci nad Nisou, jejíž prodejna v Havelské ulici získala první místo v soutěži Visa Czech Top Shop za měsíc květen 2023. Do prodejny jsme se po vyhlášení výsledků vypravili ještě jednou, abychom si pohovořili s obchodním ředitelem České mincovny Alešem Brixem nejen o koncepci prodejny, ale i o činnosti České mincovny.

V místnosti, kde jsme seděli, nás zaujal velký obraz medaile s ražbou, která znázorňuje fotografii s názvem Tanečnice od Jana Saudka. „Naše poslední mimořádná ražba je v pořadí už třetí medaile, kterou s Janem Saudkem děláme. Ta první byla podle fotografie z roku 1970 Marie č. 1. Na ní byly rty jeho manželky Marie, která shodou okolností pochází z Jabloneckých Pasek, nějakých pět set metrů od výrobny bižuterie. Autorem návrhu medaile je Vojtěch Dostál, učitel a medailér na naší uměleckoprůmyslové škole. Loni jsme razili ikonickou fotografii, kde je Jan Saudek s novorozeným synem Samuelem, a letos to byla Tanečnice. V těchto ražbách bychom samozřejmě rádi pokračovali. Myslím, že i rodina Saudkova je tomu nakloněna, takže nevylučuji, že za rok budeme mít další medaili. Bylo by skvělé, kdyby jich bylo pět. Za dva roky bude Janu Saudkovi devadesát a byl by to hezký dárek,“ vysvětlil na úvod Aleš Brix.

Kolik máte vlastních prodejen?

Bratislava, Brno, dvě v Praze a v Jablonci, takže pět. První prodejnu, když nepočítám tu ve výrobě v Jablonci nad Nisou, jsme otevřeli na náměstí v samém centru Jablonce. Souběžně s prací pro ČNB jsme pak zřídili prodejnu v pasáži České národní banky. Letos se nám ji podařilo vysunout do popředí, to znamená, že už máme vchod z ulice Na Příkopě. Prodejnu v Havelské máme dva roky. Hledali jsme novou adresu, aby zákazníci z Prahy, kterých je poměrně dost, měli více možností, kam přijít. Zároveň jsme chtěli pro významné klienty, investory, sběratele, numismatiky zařídit prostor, kde si mohou v klidu sednout a konzultovat svoji investici. Proto v Havelské ulici máme v prvním patře několik jednacích salonků pro setkání, ale také zde pořádáme třeba tiskové konference, nejen své ale i významných partnerů.

Za co konkrétně jste si vysloužili ocenění prodejna měsíce?

Je to nejenom za design, ale také za přístup k zákazníkovi. Každý, kdo sem přijde a potřebuje poradit s výběrem, se u nás posadí, obsluha mu přinese prezentaci a on si může v klidu vybírat. Pokud jsou to starší lidé, tak tuto možnost velmi rádi uvítají, mohou se rovněž podívat na videoprezentaci. Na obrazovkách promítáme krátké segmenty z výroby, z přípravy při ražbě i před ražbou, takže se můžete zkráceně podívat, jak samotná vzniká mince. Málokdo si dokáže představit, že sochař sedí nad sádrovou maketou o průměru dvaceti centimetrů a v ní vytváří portrét. Mnoho lidí předpokládá, že je to všechno vytvořené počítačem, ale tak tomu vůbec není. U nás je to naopak velmi umělecká a řemeslná práce. Prostřednictvím videa uvidíte, kolik rukou musí každý jeden výrobek vzít, než se dostane v krabičce k vám.

Jak ocenění vnímáte?

Ocenění Visa Czech Top Shop nás motivuje, abychom ještě spoustu věcí vylepšovali. Snažíme se mít proklientský, někdy až trochu pečovatelský, přístup v dobrém slova smyslu. To znamená, že se snažíme vytvářet prostředí, kde jsme zákazníkům spíš průvodci a rádci. Lidé se zde sami rozhodují o koupi, protože ne každý má rád stejné věci nebo stejné příběhy. Proklientský přístup je pro nás zásadní. Změnu interiéru, provedení a nastavení prodejen jsme zahájili před třemi lety, když jsme otevírali prodejnu v Bratislavě. Tam jsme poprvé představili nový layout a zároveň nový způsob komunikace interiéru směrem ke klientovi.

Máte stejný koncept prodejen všude?

Není to unifikovaný layout, vždy vycházíme z dispozice toho konkrétního místa a náš koncept tomu přizpůsobujeme. Kombinace světlého dřeva, skla a osvětlení je však ve všech prodejnách shodná.

Layout prodejny je výsledkem práce lidí in house, nebo jste si najali architekta?

Měli jsme spolupracující agentury a architekty, ale spoustu věcí jsme si doplňovali podle provozu. Právě v této prodejně se hodně angažovala manažerka zdejší prodejny a je i její velká zásluha, jak to tady dnes vypadá a jak to funguje. Do nových prodejen s novým konceptem nám dodala krásné lustry Preciosa. Byť jsme řemeslníci – kovovýrobci, tak ke sklářům máme ohromně blízko. Ačkoli nejsme přímo z Křišťálového údolí (Křišťálové údolí je oblast Libereckého kraje, která spojuje všechny bižuterní výrobce a skláře a organizuje různé výstavy, aktivity, eventy – pozn. red.), tak se cítíme být i jeho součástí nejenom tím, že jsme z tohoto regionu, ale že spolupracujeme s renomovanými skláři a s bižuterními umělci. Například u našich šperků v kombinaci s českými granáty z Turnova nebo na našich mandalách a crystal coinech najdete broušené kameny právě z Preciosy, která do Křišťálového údolí rovněž patří.

Co přesně znamená označení crystal coin?

Crystal coin je mince, která má na svém reliéfu nalepené broušené kameny. Oblíbené jsou jako dárek k narození dítěte, kdy jsou křišťály vybroušené do podoby malých dětských nožiček a pod nimi je uvedený rok. Hodnotu to má také v tom, že u některých crystal coinů je omezená emise, takže má i sběratelskou hodnotu. U nás to však spadá do dárkového segmentu, je to drobný dárek do několika set až tisíce korun, kdy si zákazník kupuje kus ryzího kovu a ten blyštivý kámen tomu dodává punc originality.

Myslím, že jsem je viděl ve výloze obchodu. Najdou tady v Havelské zázemí i lidé takříkajíc z ulice?

Pokud jde třeba o větší investici, tak je určitě lepší se objednat. Na druhé straně pokud přijde klient z ulice, že ho zrovna něco zaujalo nebo že o něčem slyšel a jde náhodou kolem, tak máme prostorů k jednání tolik, že se i jemu můžeme věnovat.

Když mě napadne investovat do mincí, tak vůbec netuším po čem sáhnout…

V tom vám právě pomohou naši lidé na prodejnách, případně manažeři jednotlivých oddělení. My nutně nepotřebujeme někoho nasměrovat k něčemu, co je podle nás správně, ale spíš mu vše ukázat a vysvětlit, aby získal dobrý pocit z konkrétního produktu, o který má zájem. Spojení drahého kovu, precizního provedení a dobrého motivu, to je přesně to, co dává smysl vyjádřený v hodnotě. To také chceme lidem ukázat a vysvětlit. Vždy se snažíme spojovat umění s drahým kovem a tím z toho dělat umělecký předmět, který je zároveň investice a zároveň sběratelský unikát. Nezáleží na tom, jestli někdo kupuje dárek třeba k narození dítěte, nebo se mu jenom líbí spojení technologie křišťálu s drahým kovem, nebo obdivuje ražbu podle Jana Saudka, my mu ukážeme vše, co tady máme, a necháme ho, aby se sám rozhodl, z čeho má nejlepší pocit a co mu přináší uspokojení.

Co si vlastně kupuje zákazník s takou mincí?

Snažíme se orientovat na zaznamenáníhodné příběhy, mezníky v historii, významné osobnosti, významné události, prostě se snažíme ztvárnit to, co by měli lidi znát nebo co by se mělo dochovat a co má v daný okamžik nějaký přesah. Zákazník si především kupuje ryzí kov, to je značná část ceny, protože my vyrábíme pouze z ryzího kovu. U zlata máme zlato ryzí – to jsou tak zvané čtyři devítky 999,9 –, pak máme zlato dukátové, to je 946 (číslo značí obsah zlata v tisíci gramech – pozn. redakce). Vyrábíme také z ryzího stříbra, dokonce i z platiny nebo z palladia, což jsou kovy, z kterých se běžně nevyrábí, protože nejsou úplně jednoduché na zpracování, ale my jsme v tom zdatní. Svým způsobem je to rarita, protože třeba platina je velmi tvrdý kov, nejtvrdší na zpracování, takže má jiné nároky na nástroje. V platině jsme třeba vyráběli motivy z České republiky, které tvoří součást dědictví UNESCA. Když sem přijdete jako turista, tak si tu můžete koupit pozdrav z Prahy. Jestli turista přijede v létě nebo v zimě, ve dne nebo v noci, může si koupit pozdrav, který mu připomíná dobu, kdy v Praze byl. Zlata je tam váhově menší množství, a protože to není tak nákladné, může to třeba po návratu domů i rozdat.

V čem je tedy rozdíl mezi investiční a upomínkovou mincí?

Investiční minci si kupuji proto, abych si vytvářel finanční rezervu z drahého kovu. Vy si do ní uložíte finanční prostředky a máte to pro sebe nebo pro svoji rodinu. Nebo můžete za tři čtyři pět let přijít a říct, že to chcete zase vyměnit za běžné peníze, a my vám to vykoupíme. Třeba ti, kteří si u nás pořizovali před pěti lety unci zlata v Českém lvovi, zaplatili asi o patnáct dvacet procent méně, než za to dostanou dnes. Zlato si hodnotu drží, to jen peníze hodnotu ztrácejí.

Když vidím na minci hodnotu padesát dolarů, tak na naše peníze stojí zhruba deset tisíc korun?

Ne, to je padesát novozélandských dolarů, tedy nominální hodnota. Aby byla mince mincí, tak musí mít mincovní parametry a náležitosti a musí být vyrobená v programu Legal Tender Coin. To znamená, že se jedná o platidlo v zemi emitenta. Takže vy byste čistě teoreticky mohl tuto minci vzít, odjet s ní na Nový Zéland a v obchodě s ní zaplatit, ale oni by vám vrátili pouze do výše hodnoty, která je na ní uvedená, tedy do výše padesáti dolarů. Když vydává Česká národní banka mince s českým nominálem, mají třeba pětitisícovou minci ve zlatě. Mohl byste přijít hypoteticky do obchodu, něco si koupit, ale prodejna by vám správně vrátila jenom do pěti tisíc korun. Jenže ta mince má díky použitému zlatu hodnotu pětadvaceti tisíc korun. Takže nominální hodnota je jedna věc a obchodovatelná hodnota je věc druhá. Pointa je v tom, že zlato, pokud je investiční mincí (má náležitosti mince, které má mít), není zatíženo DPH, kdežto u medaile už DPH má. To je zajímavé i pro investory, takže chtějí většinou ukládat do zlata právě u investičních mincí.

Medaile, jaká je třeba s motivy fotografií Jana Saudka, razíte v limitovaných edicích?

Ano. Když děláme edice v limitovaných nákladech, teď mám na mysli třeba zrovna medaile podle fotografií Jana Saudka, nebo mince „Český lev“ nebo sady „Českoslovenští letci RAF“, tak to jsou emise, které se dnes na trhu prodávají třeba o třetinu i o sedmdesát procent dráž. První emisi se Saudkem jsme uváděli ve zlatě za 120 000 Kč a dnes se tyto mince prodávají i za dvě stě tisíc korun a neseženete je. Kolem těchto předmětů vzniká sekundární trh, na němž lidé čile obchodují mezi sebou a vlastně to mají jako předmět směny.

Kolik obvykle čítá limitovaná edice?

Saudek měl třeba sto kusů ve zlatě. U nízkých emisí je to v České republice tři sta až pět set kusů, u některých produktů to mohou být i tisíce. Vždycky záleží na tom, na koho je ta konkrétní emise zaměřená, protože produkt, který má jednotkovou cenu sto tisíc a více, má samozřejmě jinou cílovou skupinu než produkt, který se nakupuje za tři tisíce. Ale měli jsme také výjimečné produkty za dva tři tisíce korun a přesto jsou dnes předmětem sběratelského zájmu. Samozřejmě jejich hodnota je řádově někde nižší, ale auditorium je zase o to větší. Tím, že jsme umístili na mapu investičních mincí světa Českého lva, tak ho dnes vyvážíme do Ameriky, do Asie, do Německa… Třeba Rakušané mají na mapě investičních mincí Wiener Philharmoniker, v Kanadě je to Maple Leaf, ve Státech mají American Eagle a my máme Českého lva. Neděláme ho ale ve velkých nákladech, protože tím udržujeme jeho výjimečnost a každý rok se ho snažíme modifikovat – o to je to zajímavější. Některé z bullionových mincí si svůj standardizovaný design drží pořád, to je případ našich tolarů, které ho mají neměnný celou dobu své existence. Prostřednictvím investičních mincí se snažíme přenášet do světa české motivy a příběhy. Ale pokud byste přišel na prodejnu a řekl, že chcete American Eagle, tak ho máme také. Jako oni obchodují s naším zbožím, tak my máme to jejich. Pokud budete mít zájem, můžete si u nás koupit národní motivy i z jiných zemí.

Ve výloze máte i mince s Harry Potterem nebo se zvířaty, kde ty motivy jsou navíc barevně odlišené, co je to za produkty?

My prodáváme mince i od našich partnerů nebo dodavatelů, na některých projektech spolupracujeme s britskou královskou mincovnou nebo s australskou mincovnou. Když se nám líbí některé realizace, tak si je bereme do prodeje. Typicky témata spojená s Harry Potterem nebo věci s Waltem Disneyem část naší klientely vyhledává. Lidé se snaží zachytit něco, co má nějakou hodnotu, která přetrvá nebo co je provedené ve formátu, který je dlouhodobě zajímavý. To můžete dělat na čemkoli, ale předpoklad, že to uděláte do kovu, je poměrně zásadní. Nejde jenom o to, jakou technikou to zpracujete, jestli je to kvalita proof nebo standard, vysoký reliéf nebo část designu provedete v broušeném kamenu, vlastně křišťálu… Klientela to žádá a my jsme rádi, že se to prodává. Přišli jsme třeba s edicemi „Psí plemena“ a „Pravěký svět“ a musím se vám přiznat, že mě překvapilo, jak velký byl o ně zájem. Ani nemusí mít člověk zrovna takového psa, ale medaile vzbuzuje pozitivní emoce. Jde o český design, je to produkt z České mincovny a lidé jej chtějí mít doma. Nebo jsme připravili „Sluneční soustavu“ a „Mléčnou dráhu“, je to vždy dvanáct kusů, každá mince je také kolorovaná. Mnoho jich je vyprodaných.

Vaše nabídka je neskutečně široká…

Spousta zajímavých příběhů a motivů se dá zachytit v provedení mince nebo medaile. Když si zákazník takový výrobek koupí, tak si jednak zachová provedení konkrétního motivu v drahém kovu a jednak získá něco, co se už nebude opakovat. My se k motivům nevracíme ve smyslu, že bychom udělali doražbu, protože jednou se zavážeme, že je to náklad sta kusů a víc jich zkrátka nebude.

Kdo vymýšlí náměty na mince a medaile?

Máme kolegium zainteresovaných lidí, jedná se o autory mincí, lidi z produktového oddělení mincovny, kolegy z obchodu a marketingu. Společně se scházíme, probíráme vize a nápady. Z nich pak vybíráme motivy, které chceme zpracovat a podle nich sestavujeme emisní plán na další období.

Už jste zmínil, že výrobky České mincovny mají velký podíl řemeslné práce. Je to v rámci konkurence něco unikátního?

To řemeslo samo o sobě je unikátní a dá se k němu vztáhnout i přidaná hodnota produktů. Vy samozřejmě můžete udělat hezký design, ale když vám to nakreslí umělá inteligence, vytvoříte to přes počítač a necháte to vygravírovat laserem elektronicky, tak je to na tom vidět. Ale když vezmete autora, který si to nejprve načrtne, pak rukama vymodeluje, potom to jde přes technologii individuální přípravy ražby až k výsledku, tak to je samozřejmě náročnější, nákladnější a delší proces, ale zároveň to dává výrobku přidanou hodnotu spojenou s obrovským kusem lidské práce a umu. A lidé jsou ochotni si to za to zaplatit.

Jsou mezi medailéry jména, po kterých je větší poptávka?

Ano, jsou autoři, kteří jsou cenění, protože mají typický rukopis nebo jsou spojeni s určitým tématem, nebo jsou například nejlepší portrétisti. Když mám jmenovat, tak akademický sochař Jiří Dostál, jeden ze zakladatelů České mincovny, bývalý ředitel Vyšší odborné školy a Uměleckoprůmyslové školy (a otec na začátku zmíněného Vojtěcha Dostála – pozn. red.) je geniální portrétista. Byl to výtvarník a medailér Jiří Harcuba (1928–2013 – pozn. red.), Karel Zeman dělá úžasné věci ve spojení s vojenstvím a s vysokým reliéfem, nebo Asamat Baltaev, relativně mladý umělec, ale už extrémně zkušený a nadaný, který umí dělat geniálně kompozice. Takže ano, i to může být jeden z motivů, proč si člověk danou minci nebo medaili kupuje.

Jak se činnost České mincovny vyvíjí v čase?

Česká mincovna v rámci vlastních realizací kontinuálně roste už asi osmým devátým rokem. Naše produkce je natolik ceněná u nás i v zahraničí, že neustále rozšiřujeme výrobu a neustále přidáváme emise nebo minimálně počty. Vypadá to, že jsme pro mince nadchli čím dál tím více lidí a že se o ně začínají zajímat nejenom lidé „over čtyřicet padesát let“, ale také třicátníci a mladší. V rámci práce, kterou děláme, se snažíme mít i společensko–odpovědný přesah. Jsme partnery zajímavých projektů,  třeba Jizerské padesátky nebo Běhej lesy, snažíme se propagovat a realizovat crystal coiny z Křišťálového údolí, máme partnerství s Českým a Slovenským červeným křížem a účastníme se projektů, které jsou zaměřené na finanční gramotnost. Kdo jiný než výrobce mincí a centrální banka ve spojení se Státní tiskárnou cenin by tohle měl dělat.

dovětek: Česká mincovna vznikla v roce 1993 po měnové rozluce Česka a Slovenska, protože na slovenské straně zůstala mincovna v Kremnici. Česká republika měla pouze tiskárnu cenin. Česká národní banka (ČNB) tehdy vypsala tendr na ražbu mincí, ale protože by se vše nestihlo, první část našich mincí byla ražena v Německu a v Kanadě. Až teprve padesátníky se začaly 1. července 1993 razit v České mincovně v Jablonci nad Nisou. Během následujících let se přidala i ražba pamětních mincí ze zlata a ze stříbra pro Českou národní banku. Tendr na ražbu českého oběživa pro ČNB se dělá jednou za pět let a zatím Česká mincovna díky obrovské zkušenosti z bižuterního průmyslu a kvalitní práci všechny tendry vyhrála. V tomto režimu pracuje již třicet let.

Autor rozhovoru: Jiří Roth