Podle české veřejnosti se může snížit užívání doplňků stravy s vitamínem D a C

Z výzkumu agentury Ipsos vyplývá, že ačkoli si Češi uvědomují souvislost mezi obezitou a těžším průběhem covid-19, téměř třetina populace během pandemie přibrala na váze. 13 % populace naopak zhublo. Čtvrtina populace omezila pohybové aktivity, zejména mladí lidé. U 4 z 10 Čechů zároveň během pandemie vzrostla míra stresu.

Třetina Čechů přibrala, souvislost obezity a těžkého průběhu C19 si uvědomují

Již více než rok se svět potýká s pandemií covid-19. Dlouhodobý lockdown, zavření škol, častější využívání home office a další omezení mají významný dopad i na životní styl populace.

Třetina Čechů (31 %) starších 18 let během pandemie přibrala na váze, častěji lidé pracují na home office. „V tomto Česká republika kopíruje světový trend. V mezinárodním výzkumu Ipsos třetina světové populace přiznala, že během pandemie přibrala, pětina lidí naopak uvádí, že zhubli. V České republice úbytek hmotnosti deklaruje jen 13 %. Tento poměr je tedy u nás negativnější než v celosvětovém měřítku. S výjimkou východoasijských zemí došlo u obyvatel všech zemí světa spíše k přibývání na váze než k úbytku. Nejvíce přibírali lidé v Jižní Americe, podobně jako Češi jsou na tom například Italové nebo Španělé,“ říká k výsledkům Jakub Malý, ředitel Ipsos.

Podle více než poloviny Čechů (54 %) existuje souvislost mezi obezitou a těžším průběhem onemocnění covid-19. Častěji to uvádí lidé s vysokoškolským vzděláním a také ti, co sami aktivně sportují. Celkově je o tom přesvědčeno 45 % světové populace.

Riziko závažného průběhu covid-19 může podle české veřejnosti snížit užívání doplňků stravy s vitamínem D (uvedlo 55 % populace) či s vitamínem C (46 %), dále pak udržování zdravé váhy (43 %) či pravidelné cvičení (36 %).

Pohyb omezili zejména mladí lidé

Pandemie a s ní spojená omezení ovlivnila také pohybové aktivity populace. Stejně jako ve světě uvádí téměř čtvrtina české populace (23 %), že během pandemie cvičí méně či přestala cvičit úplně, nejčastěji se jedná o mladé lidi ve věku 18 – 29 let (33 % z nich), studenty (45 %) a také lidi pravidelně pracující na home office (38 %).

Na druhou stranu necelá pětina populace (17 %) začala během pandemie cvičit více, častěji to byli opět mladí ve věku 18 – 29 let (29 % z nich) a studenti (35 % z nich). Podíl těch, kteří zvýšili intenzitu cvičení, je v ČR nižší než ve světě (27 %).

Jaké další změny se během pandemie udály? 14 % populace snížilo spotřebu alkoholu (častěji muži a mladí lidé do 29 let), 11 % naopak konzumuje alkohol více. 6 % začalo meditovat či cvičit jógu (zejména ženy a mladí do 29 let), stejný podíl začal s otužováním.

Roste míra stresu, zejména u studentů a lidí na home office

Více než polovina populace (53 %) momentálně pociťuje stres. 4 z 10 Čechů uvádí, že se u nich během pandemie míra stresu zvýšila. U poloviny populace (49 %) se hladina stresu nezměnila, u desetiny Čechů došlo během pandemie k poklesu pociťované míry stresu.

Výrazný nárůst míry stresu pozorujeme mezi studenty (nárůst stresu u 57 % z nich) a také u lidí pracujících na home office (50 %).

Důvodem rostoucí míry stresu je zejména omezení kontaktů, dále pak pocit nejistoty a strach z nemoci. Mladí lidé a ženy také častěji uvádí zavření škol, distanční výuku.

O výzkumu

Výzkum byl realizován na reprezentativním vzorku internetové populace ČR starší 18 let. Výzkum probíhal 12. 2. až 17. 2. 2021, vybrané otázky byly dotazovány také v březnu 2021 (12. 3. až 15. 3. 2021). Celkem se výzkumu zúčastnilo vždy minimálně 1000 respondentů. Výzkum byl realizován pomocí Ipsos online panelu Populace.cz.

Globální výzkum realizoval Ipsos ve 30 zemích napříč světem na přelomu října a listopadu 2020, dotázáno bylo celkem 22 008 respondentů. 

Data byla sbírána pro konferenci Univerzity Karlovy „Rok s covid-19. A jak dál?“, která proběhla 24.3.2021 a kde vybraná data z výzkumu zazněla.

Zdroj a foto: Ipsos