Češi propadli kouzlu dováženého jídla

Obliba dováženého jídla dlouhodobě roste. Ale teprve současná pandemie ukázala, jaký má vlastně potenciál. Řada restaurací rychle zareagovala na zákaz klasického pohostinství tím, že začala nabízet jídlo s sebou anebo s doručením až domů.

Podle březnových údajů společnosti Revolut zaznamenal třeba Wolt, který rozváží jídlo ve dvaceti zemích světa včetně ČR, 49% nárůst objednávek. Je zřejmé, že i když se po znovuotevření gastroprovozů část lidí vrátí zpět do kamenných restaurací, stále zde zůstane poměrně vysoké procento zákazníků, kteří si již zvykli na pohodlí a rychlost spojenou s dovážkou domů. Pro restauratéry se tak otevírá nová příležitost na trhu a současně i šance, jak opětovně nastartovat byznys. Ovšem jak ji využít, když současné gastroprovozy mohou narážet na kapacitní a další limity? Podle společnosti CBRE, světového lídra v oblasti komerčních realitních služeb, jsou řešením tzv. cloudové kuchyně, které se již nějakou dobu prosazují v zahraničí.

Nový trend, který si jen letos v Evropě ukrojí přes 400 milionů dolarů

Cloudové kuchyně představují kompletně vybavené kuchyně ve strategicky zvolených lokalitách, jejichž smyslem není pohostit zákazníka jako v klasické restauraci. Stůl i židle byste zde hledali marně. Cílem je totiž co nejrychleji uvařit a rozvézt jídlo až k vám domů nebo do práce. Záměrně se proto nacházejí v oblastech s vysokou poptávkou a rychlým odbytem. Provozují je buď samotní restauratéři, často s využitím firem s vlastní infrastrukturou pro distribuci jídla jako je třeba Wolt či Dáme jídlo, anebo firmy specializované přímo na toto odvětví. Ty pronajímají své prostory jednotlivcům či týmům, a to na různě dlouhé období a v jakoukoliv denní či noční dobu. V rámci doprovodných služeb pak obvykle nabízejí i rozvážku, úklid apod. Zásadní výhodou cloudových kuchyní je minimalizace nákladů: využívané prostory nemusí být kvůli absenci hostů nijak velké ani reprezentativní, takže cena za pronájem i režijní náklady jsou nízké. Navíc díky různým aplikacím, které lidé využívají pro objednávku jídel, mají podnikatelé příležitost nashromáždit zajímavá data o preferencích svých zákazníků.

„Zavedení podnikatelé mohou díky cloudovým kuchyním rozšířit působnost do oblastí s vysokou poptávkou anebo otestovat novu lokalitu pro případnou expanzi s kamennou restaurací. Kuchyň lze využít i pro experimentování – jako inovativní gastro-hub anebo místo, kde je možné vyzkoušet novou nabídku pokrmů. Ovšem velkou příležitostí jsou i pro začínající podnikatele. Ne každý má hned na startu dostatek financí na zařízení vlastní restaurace. Tímto stylem si může ověřit, jak atraktivní může být jeho koncept pro zákazníky do budoucna,“ komentuje Milan Mašša, Head of Retail Advisory & Transaction Services společnosti CBRE, a dodává: „Očekáváme, že ještě letos dosáhne evropský trh cloudových kuchyní hodnoty 400 milionů dolarů, což znamená meziroční nárůst o téměř 85 %. A v roce 2021 bude aspirovat na prolomení hranice 600 milionů dolarů. Je zřejmé, že pandemie koronaviru ještě zintenzivní již tak dynamický vývoj v daném odvětví.“

V zahraničí funguje koncept skvěle. Jak se chytne u nás, otestuje společnost Dáme jídlo

Ve světě je systém cloudových kuchyní velmi populární, přičemž zde funguje celá řada specializovaných firem. Ve prospěch provozovatelů hraje fakt, že mohou oslovit různé nájemce a v různých časech, takže nejsou závislí pouze na příjmech od jedné společnosti. V ideálním případě si zajistí takový mix nájemců, který jim umožní maximální vytíženost prostor (i s využitím nočního provozu) a tím pádem rychlou návratnost investic. Například společnost Deliveroo, která provozuje cloudové kuchyně již sedm let, má 250 gastroprovozů na cca 35 různých místech světa. V západní Evropě vlastní přes 80 kuchyní v Londýně, 20 v Paříži, 12 v Madridu a 3 v Amsterdamu. Mezi další světoznámé firmy patří CloudKitchens, Kitopi anebo Karma Kitchen. Průkopníkem v ČR je největší tuzemská firma na rozvoz pokrmů Dáme jídlo, která investovala do rekonstrukce dvou pronajatých prostor v Praze za účelem vybudování samostatných gastroprovozů. V Praze 4 již spustila projekt s osmi virtuálními kuchyněmi, další otevře v Praze 11 letos v září.

A jaký přínos mají cloudové kuchyně pro samotné zákazníky?

Nacházejí se v místech, kde je vysoká poptávka, takže doba od uskutečnění objednávky po její doručení je krátká. Jídlo je stejně kvalitní jako v klasické restauraci, ale nabídka pokrmů více rozmanitá. Ve prospěch cloudových kuchyní zkrátka hraje řada různých faktorů. Je proto jen otázkou času, kdy se tento populární trend ze zahraničí naplno prosadí i u nás.

Zdroj: CBRE, foto: CBRE, Dáme jidlo