Přemrštěné výdaje v logistice aneb 3 oblasti, ve kterých lze téměř okamžitě snížit značné náklady
Firmy mají za sebou snad nejtěžší zkoušku udržitelnosti svého byznysu. Dá se říct, že nyní jsou všichni na jedné startovní čáře a je na každém, jak tuto situaci využije. Buď mohou zůstat ve starých kolejích, dělat vše stejně jako doposud a čekat, že to bude stačit, nebo využít situaci k analýze, restartu a zefektivnění svých procesů. Je jasné, že pandemie zásadně poznamenala obor průmyslu a následně i logistiky. Reflektuje to i poslední prohlášení provozovatele mýtného systému. Meziročně dopravci za mýtné v květnu zaplatili o 13 procent méně, protože jednoduše nebylo co expedovat.
Největší otázkou pro řadu závodů je nyní to, jak rychle dohnat ušlé zisky, o které přišly během doby, kdy byl jejich provoz paralyzován. Snížení nákladů je určitě dobrá, a navíc nejrychlejší cesta.
1. Náklady za přepravu
Největší položkou mezi náklady v logistice je bezpochyby právě samotná přeprava. Ať už dálková přeprava materiálu či zboží k odběrateli (zde berme v potaz i úhrady mýtného, palivo, servis
a další) či jen přesun v rámci vlastního závodu nebo areálu. Větším oříškem je však pro firmy cena za dopravu zboží ze zahraničí. Hovoří se až o 11 procentech z nákupní ceny zboží. Řešení? „Volte lokální přepravce. Zde se určitě vyplatí investovat čas do srovnání možností. Porovnejte nabízené ceny známých mezinárodních dopravních společností s menšími lokálními přepravci, ideálně s českým zastoupením v dané destinaci. Takto lze náklady za dopravu ze zahraničí stáhnout třeba i o třetinu, ” míní Jaroslav Štěpán z Intrastateu.com.
2. Náklady na nutnou administrativu
Při vnitrounijním obchodu patří mezi výdaje bezpochyby i zpracování výkazů pro Intrastat, při obchodování s Maďarskem potom i EKAER. Bohužel i toto je oblast, kde jsou firmy schopny vynakládat nemalé množství finančních prostředků, a to zbytečně. „Dost často se stává, že za jednu fakturu do hlášení Intrastat je firmám účtováno od 500 Kč až do 1000 Kč. Pro větší firmu tak celková částka může být až neúměrně vysoká. Mysleme na to, že snižování nákladů přinese vždy konkurenční výhodu,” vysvětluje Jaroslav Štěpán. Proč tomu tak je? V době před vstupem do EU musely firmy zboží proclívat a platit celním deklarantům za vytvoření celní deklarace a za následné proclení. Se vstupem České republiky do EU se podmínky pochopitelně změnily, ceny ale zůstaly. A proto právě v této nutné administrativě lze snížit náklady klidně i o polovinu.
3. Skladovací náklady
Velký průtok peněz může způsobit i neefektivní skladování. Něž firmy začnou plánovat velké rekonstrukce, stavbu nových hal či se poohlíží po pronájmu skladovacích hal v logistických parcích, měly by nejprve provést audit stávajícího stavu skladování. To zahrnuje ověření, že firma efektivně využívá vlastních skladových prostor, že zvolila a využívá vhodný úložný systém a že ve skladu nezbývá zbytečně prázdný prostor. Nutné je jít opravdu do detailu, tedy zkontrolovat i to, zda je vhodně volen obalovaný materiál tak, aby se neplýtvalo s výplňovým materiálem. A paradoxně, zamyslet by se firmy měly i nad skladováním samotného obalového materiálu. Jednotková cena obalu neznamená, že ve výsledku je opravdu efektivní a spoří nám výdaje.
Zdroj a foto: Intrastateu.com