Sledovanost televize byla v březnu vlivem pandemie koronaviru nejvyšší za 17 let
O nárůstu konzumace médií v období pandemie koronaviru toho již bylo napsáno hodně, pojďme se tedy nyní blíže zaměřit na televizi a výsledky její sledovanosti v posledních týdnech. Letošní březen byl totiž z pohledu televizní konzumace rekordní: dosáhl nejvyšších hodnot průměrné denní sledovanosti ze všech měsíců za posledních 17 let. Televizní sledovanost je od poloviny března vyšší ve všech sociodemografických skupinách, největší meziroční relativní nárůst (až o polovinu) pak v posledních pěti týdnech pozorujeme u mladých diváků, vysokoškolsky vzdělaných osob a skupině „A“ socioekonomické klasifikace ABCDE.
Data o sledovanosti vychází z Projektu crossplatformního elektronického měření sledovanosti a konzumace obsahu (PCEM), kterého se účastní reprezentativní vzorek 1 900 domácností vlastnících TV přijímač, což odpovídá 4 450 jednotlivcům. Projekt realizuje výzkumná agentura Nielsen Admosphere pro Asociaci televizních organizací.
Graf níže ukazuje srovnání TV sledovanosti den po dni od začátku března s průměrnými hodnotami této sledovanosti za poslední tři roky (stejný den v týdnu, stejné číslo týdne, průměr let 2017–2019). Z dat je patrné, že až do 9. března byla sledovanost na úrovni předchozích let. Zákaz akcí nad 100 osob a uzavření škol od 11. března jednak zvýšilo čas, který lidé trávili doma, a jednak vyvolalo prudký růst sledovanosti zpravodajských pořadů. Celkový efekt byl nárůst sledovanosti TV o téměř 30 minut denně. Další skokový nárůst nastal od pondělí 16. března po zavedení omezení volného pohybu osob: od té chvíle byla sledovanost dokonce o celou hodinu nad obvyklou úrovní v danou roční dobu.
Na této bezprecedentní výši vydržela sledovanost celé dva týdny (12. a 13. týden). Mezi 13. a 14. týdnem již nastal pokles, podobně jako v jiných evropských zemích. Lidé se zřejmě postupně adaptovali na novou situaci a například začali trávit přece jen více času venku. Tomu pomohl na konci března i přechod na letní čas, který poskytl o hodinu více světla na podvečerní venkovní aktivity.
Fakt, že pobyt v parcích a přírodě zůstal jediným legálním trávením volného času mimo domov, způsobil, že i přes „karanténu“ se projevuje znatelný vliv počasí na objem TV sledovanosti. Dlouhé období krásného počasí od 5. do 12. dubna například přispělo ke snížení sledovanosti až na pouhých 20 minut nad průměr posledních tří let. Opětovné zvýšení sledovanosti přineslo až velikonoční volno v pátek a v pondělí a také zhoršení počasí v pondělí a v úterý.
Meziroční nárůst TV sledovanosti v období od 11. března do 14. dubna (5 týdnů) pozorujeme napříč všemi částmi české populace. V průměru tento nárůst činí 25 %, absolutně 52 minut. Není příliš rozdíl mezi muži a ženami, avšak existují skupiny obyvatel, u kterých je z různých pochopitelných důvodů tento relativní nárůst výraznější: ekonomicky aktivní diváci (oproti loňskému roku zaznamenala tato skupina nárůst sledovanosti o 33 %), děti 4–14 let (37% nárůst), lidé s VŠ vzděláním (38% nárůst), nejvyšší ABCDE socioekonomická skupina „A“ (42% nárůst) či mladí ve věku 15–24 let (dokonce 53% nárůst).
Pokud jde o čas strávený sledováním jednotlivých typů pořadů, výrazný nárůst v posledních pěti týdnech zaznamenaly zpravodajské a publicistické pořady – obojí v posledních týdnech shodně zaměřené na pandemii koronaviru a s ní spojená vládní opatření. Nárůst ale pozorujeme také u vzdělávacích, náboženských a hudebních pořadů představujících jistou náhradu příslušného typu aktivit ve veřejném prostoru. Velmi dobře si vedou i filmy, které těží z množství času tráveného doma a potřeby lidí odreagovat se. Naopak seriálům a zábavným pořadům zabránila v nárůstu sledovanosti nemožnost od jisté chvíle natáčet premiérové díly. Výrazně pak utrpěla sledovanost sportovních pořadů kvůli zrušení drtivé většiny sportovních událostí.
Zdroj: Nielsen Admosphere, foto: pixabay.com