Řetězce požadují od dodavatelů zboží stále větší slevy

Ruský zákaz dovozu potravin byl začátkem srpna odpovědí
Moskvy na sankce Západu. Čekalo se přitom, že se v Evropě nahromadí přebytky
zboží, které se nepodařilo udat v Rusku a tím se sníží ceny. Ceny pro zákazníky
zatím podle dat ČSÚ neklesají, někteří producenti potravin v Česku nicméně
zlevnili, nebo je na ně vyvíjen tlak na slevy.

„Nevím, jestli to bylo způsobené omezením vývozu do Ruska, ale
tlak ze strany našich odběratelů na snižování ceny je vyšší. Trvá to zhruba
měsíc. U komoditního zboží požadují všechny řetězce, kam dodáváme, nižší ceny a
agresivnější slevy do promoakcí,“ svěřil se pod podmínkou zachování anonymity
majitel tuzemské mlékárny, která dodává mléčné výrobky například do Teska,
Billy nebo Globusu. Připustil, že jednání jsou složitější a mohou skončit i
tím, že do obchodů přestanou dodávat.

Ceny od dodavatelů padají, v obchodech jsou stejné

„V souvislosti s ruským embargem se propadla cena jatečných
prasat za posledních pět týdnů přibližně o pět korun. To představuje pokles
více než 10 procent,“ popsal situaci Jan Stibal ze Svazu chovatelů prasat.
Vepřové v obchodech nicméně v září ve srovnání se srpnem zlevnilo jen nepatrně
– nejvíce vepřová plec o 2,19 Kč na 112,58 za kilogram.

„Hlavní část tlaku na snížení ceny vychází částečně od
obchodníků s masem, částečně od maloobchodních řetězců. Obchodníci využívají
nadbytku masa ke snižování ceny. To je obvyklá praxe v každém obchodě. Trošku
zarážející je, že se ono 10procentní snížení zatím nikde v cenách masa
neprojevilo. Znamená to, že maloobchodní řetězce využívají situace a navyšují
svoji marži,“ tvrdí Stibal.

Jako hlavní problém však nevidí politiku řetězců, ale
nadvýrobu v Evropské unii a nedovolenou podporu. „Jsme proto přesvědčeni, že se
jedná o dumping,“ vyjádřil se k levným dovozům z Belgie a Německa v poslední
době. Na dopravu kilogramu masa do ČR podle jeho propočtů připadá jen jedna koruna,
což je podle něj nereálné.

„Větší tlak na ceny ze strany řetězců z důvodů uvalení
embarga na dovoz potravin jsme zatím nezaznamenali. Ale roční jednání teprve
přijdou. Jako daleko větší problém vnímám vysoké marže na potravinách, které
používá většina super a hypermarketových řetězců, a které neustále rostou,“
svěřil se ředitel prodeje firmy Bidvest Jan Tajovský.

Potravinářské firmy nedávno vystoupily s kritikou vysokých
obchodních přirážek. Rozdíl mezi cenou od farmáře a prodejní cenou přesahuje
podle nich v některých případech i sto procent.

Zelináře problémy čekají v zimě

Zdaleka ne všichni potravináři vnímají větší tlak na
snižování dodavatelských cen jako problém. „Tlak obchodníků na ceny je značný,“
řekl bez podrobností jednatel mlékárny TPK Hodonín Oldřich Obermaier. Dodal
však, že jde o běžné starosti, žádné drama. Podle něj mlékárenský průmysl bude
muset přenést část tlaku na ceny na dodavatele mléka. Producenti mléka jsou
přitom po „mléčné krizi“ před pěti lety, kdy protestně vylévali mléko do polí,
s výkupními cenami mléka okolo 9 korun za litr spokojeni.

Také podle zelinářů se farmářská cena po embargu propadla v
průměru o pětinu. Ceny v obchodech tomu však neodpovídají. „Je to strategie,
kterou používají už řadu let. Máme dvě možnosti: buď jim to dát levněji, nebo
to zaorat,“ připouští Jaroslav Zeman ze Zelinářské unie Čech a Moravy. Tuzemští
zelináři do Ruska téměř nevyvážejí, jenomže do Česka se začala importovat
levnější zelenina, někdy až o padesát procent. Podle velkého pěstitele zeleniny
Petra Hanky se kilogram mrkve z Holandska doveze i za 2,50 Kč. V obchodech stála
mrkev v září přes 14 korun.

„Problém s ruským embargem teprve přijde a bude značný,
protože velká část produkce šla z Evropské unie do Ruska hlavně v zimním,
skladovacím období. Problém bude velmi silný u mrkve, brambor, cibule, zelí a
jiných skladovacích komodit, které se tradičně do Ruska dovážely,“ řekl
iDNES.cz Petr Hanka ze společnosti Hanka Mochov.

Větší tlak na snižování cen však ze strany obchodníků
nepociťují všichni. Logicky může dopadat spíš na ty menší producenty či
zpracovatele. „Jako velká společnost máme vůči obchodním řetězcům samozřejmě
jiné vyjednávací možnosti, než třeba střední nebo malé firmy,“ uvádí mluvčí
Hamé Petr Kopáček. Někteří výrobci dokonce řetězcům sami začali zlevňovat, aby
se přizpůsobili evropským cenám.

„Žádný zvýšený tlak ze strany řetězců nevnímáme, pouze díky
embargu a následnému nadbytku masa klesla na evropském trhu cena, což se odráží
logicky i na našich cenách,“ vyjádřil se generální ředitel Kosteleckých uzenin
Jan Hanuš.