Od roku 2018 má nastat konec vyhazování jídla v řetězcích

Supermarkety v Česku ročně vyhodí přibližně 11 tisíc tun potravin. Tomuto plýtvání má zabránit novela potravinářského zákona, která omezí vyhazování jídla v obchodních řetězcích.

 

Nová legislativa

Návrh, který je těsně před schválením, prošel takřka bez povšimnutí Poslaneckou sněmovnou a koncem dubna se k němu vyjádří senátoři.

„Nevidím důvod, aby to Senátem neprošlo, od stranických kolegů máme dobré zprávy,“ říká autor novely o darování potravin a poslanec za KDU-ČSL Petr Kudela.

Od roku 2018 budou muset všechny prodejny potravin nad 400 metrů čtverečních neprodané jídlo před zničením nebo odvozem na skládku nabídnout charitě. Jídlo se tak má dostat ke klientům sociálních služeb.

„Pokud bude existovat povinnost, tak je větší předpoklad, že jídlo doputuje do neziskových organizací,“ říká pro ihned.cz lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka.

Novela počítá s darováním bezpečného jídla, které by jinak markety musely zlikvidovat − jde o výrobky se zdeformovanými obaly či končící trvanlivostí.

„Nejvíce se k nám dostává ovoce, zelenina, pečivo či mražené zboží,“ vyjmenovává zakladatel České federace potravinových bank Fabrice Martin-Plichta.

 

Aktuální stav

Od loňského roku už obchodní řetězce nemusí v případě darování odvádět patnáctiprocentní daň z přidané hodnoty. Zboží „ocení“ nulou, stejně tomu bude i nadále. Ve Francii už podobný zákon o potravinách funguje. Je však mírnější − při porušení hrozí tamním obchodům pokuta v přepočtu skoro dva miliony korun. Česká varianta počítá až s deseti miliony.

Podle některých obchodů není problém v principu darování, ale v jeho systému.

„Důležité je, abychom měli záruku, že potraviny nebudou dále přeprodávány,“ říká Jiří Mareček, mluvčí společnosti Ahold, která v Česku provozuje supermarkety Albert.

Potraviny se k potřebným dostávají přes Českou federaci potravinových bank. Ta má po celém Česku čtrnáct poboček a spolupracuje s 250 neziskovými organizacemi.

Řetězce ale mají mnohonásobně víc obchodů a mnohé z nich stojí v menších městech. Například řetězec Lidl se obává, že se jídlo během přepravy z obchodu do banky může poškodit.

S rozšířením skladů má potravinovým bankám pomoct i třicetimilionová dotace ministerstva zemědělství.

„Stihneme se připravit, všechny naše pobočky žádaly o peníze,“ tvrdí Plichta.

Banka už spolupracuje s Teskem, Globusem, Makrem, Penny či s Albertem. Potravinové banky minulý rok věnovaly okolo 820 tun potravin. To je však jen zlomek toho, kolik budou muset dávat v budoucnu.

 

Nejvíce s jídlem plýtvají domácnosti

Podle studie Evropského parlamentu však jídlem neplýtvají nejvíce řetězce, ale domácnosti. Lidé vyhazují zejména pečivo, ovoce a zeleninu. V Česku je to 84 tisíc tun − přibližně polovina ze všech vyhozených potravin.

Kvůli požadavkům obchodníků také část úrody ničí zemědělci už na polích.

„Řetězce si při odebírání zboží na pulty vybírají potraviny, které mají jen ten ideální tvar, velikost i zakřivení. Ostatní odebírat odmítají,“ uvádí analytička Marie Plojharová z potravinové bezpečnosti centra Glopolis.

Jen 6,5 procenta celkového odpadu připadá na supermarkety. Ty se navíc snaží veškeré zboží prodat a jídlo s blížícím se datem spotřeby končí často ve slevách.

„Potenciál pro darování na charitativní účely se u naší společnosti minimalizoval,“ uvádí k tomu mluvčí Kauflandu Michael Šperl.
Zdroj: ihned.cz

Foto: vitalia.cz